Zpět

Protipovodňová opatření v Češnovicích

V obci naposledy školil přívalový déšť 22.8.2005, kdy se místní potok rozvodnil natolik, že voda přetékala betonovou lávku přes potok blíže domu č. 2. Dům byl ohrožen natolik, že místní hasiči narychlo zbudovali ochrannou hráz z pytlovaného písku, separující dům od živlu. Ale největší překážkou vodám, byl provizorní most pro odkloněnou dopravu, takže firma provádějící v té době rekonstrukci mostu hlavního z koryta potoka narychlo odstranila dvě ocelové roury zasypané štěrkem a překryté panely. Doprava byla pomocí semaforů směřována přes starý opravovaný betonový most. Byl to rychlý a účinný způsob, jak se vypořádat s hrozící záplavou. Z historie víme, že v Češnovicích bývalo čas od času daleko hůře a tak mnozí lidé hledali řešení, nedalo jim spát, jak škody přinášející povodně alespoň zmírnit. Hledali řešení, z nichž některá byla realizována, jiná ne. Jsou proto v následujícím textu zmíněna.

Lze předpokládat, že až do roku 1815, se povodňové záplavy Češnovic příliš netýkaly, neboť značné množství přívalové vody zadržoval rybník Picinský (zv. Podmůstek) ale hlavně poměrně velký rybník Velký Suský, nalézající se pouze jeden kilometr nad obcí.

Větší problémy začaly zřejmě až po vybudování silničního náspu s dvouobloukovým kamenným mostem v roce 1816, který přece jen zde působil jako překážka, neboť jak z pozdějších údajů vyplývá, jeho dřevěné prahy a kamenné dláždění byly příliš vysoko. Ovšem daleko největší zhoršení záplavové situace v obci nastalo po záměrném zrušení rybníku Velký Suský v roce 1836 a s tím spojené odklonění tamního potoka okolo Podmůstku a zřejmě i v této době přeložení koryta potoka přímo v obci, po novu mezi domy čp 1. a 2., neboť při stoupající vodě v návesním rybníku zv. Velká strana, tak přítok přetínal odtok a voda stoupala tak, že při největších záplavách most nestačil, oba oblouky zmizely pod vodou a ta se přelévala před usedlostí č. 1. O bezmála přelévala přes silnici. K jednotlivým povodním s ohledem na dosažitelnost údajů lze říci, že Češnovice byly postiženy těmi největšími povodněmi v létech 1880, 1883 ,1888 a 1890. Nejvíce bývala postižena stavení č.2,3,4,5,6,7,8,47, i 9, dále Jiříkovina č.15 a 16.ale okrajově i další stavení, hlavně hospodářské budovy ( jistě špejchar při č. 10. a stodola č. 14). Pro postižené se zastavil čas a věnovali se záchraně majetku a zvířectva, po opadnutí vody sčítaly škody, které záplavy vždy s sebou nesly. Místní lidé proto hledali nějaké protipovodňové řešení. Jednou z doložených a realizovaných takovýchto úprav, bylo vybudování sice poměrně nízkých, ale zřejmě účinných hrázek po obou stranách potoka na lukách těsně před obcí, s dřevěným mechanismem pro zmírnění průtoku vody v těchto místech. Vodní živel se tedy rozléval po lukách a s daleko menší intenzitou vtékal do obce. Zřejmě z této doby pochází jeden z místních názvů Chaloupků rybníček, který byl vždy jen loukou která se nalézala těsně při pravobřežní protipovodňové hrázce. Není jasné, proč a kdy, byla zlikvidována protilehlá ochranná hrázka na břehu levém.

Z období počátku první republiky víme, že domy okolo návesního rybníku stále trpěly záplavami a v obci bylo několik komisí složených z úředníků okresního úřadu , pana stavebního rady Millera, komisaře Váši a lidí místních. Jedním z návrhů, bylo snížit prahy a dláždění v kamenném mostě na minimum, tedy o 40-50 cm a pro zachování návesního rybníku zřídit v mostu budˇ se sklápěcí, nebo zasouvacím mechanismem, které by v případě hrozící povodně bylo možné odstranit a vodu pustit naplno. Návrh jak se zdá se nedočkal realizace 5.prosince 1931, tedy období nezaměstnanosti, dostala obec příkaz narovnat a rozšířit koryto mezi potokem až ke splavu za Voráčků, což bylo realizováno ihned v následujícím roce 1932. Jedním z opatření již při povodních probíhajících bývalo rozbití brdlení v knížecím splavu, který býval též překážkou valící se vodě. Bylo to dovoleno od knížecích úředníků, se kterými bylo několikrát marně jednáno, aby splav nechali zhotovit nový, mnohem dál od vesnice.

Srpnová bouře v roce 1938 opět přivodila opět záplavu, načeš se dostavila komise, krátce nato druhá. Komise shledaly že přítok proti mostu je pod špatným úhlem a hlavně a prahy s dlážděním v mostních obloucích je nutné snížit o 40-50 cm. Pro zachování dostatku vody v rybníku, zřídit před mostem sklápěcí, nebo zasouvací mechanismus, který by v případě hrozící povodně bylo možné odstranit. Dále komise obvinila správu obce, že se o čištění vodního toku až k rybníku Bezdrevskému nestará a proti placení případných škod na majetku se budou soudně bránit. Navrhována byla stavba nového mostu, který byl v polovině prosince 1939 hotový. Avšak zázrak se nekonal, povodně s podobným rozsahem jsou známy z roků 1941, 1947, 1950, 1954, 1959, 1960 a 1965.

Po roce 1965, začal místní Občanský výbor v čele s Františkem Brožem č. 33, prosazovat požadavek regulace Břehovského potoka v celé délce češnovického katastru a do budoucna tak skončit s povodněmi v obci. Projektanti tehdy vypracovaly plány napřímení koryta kolmo na most zpět mezi domy č. 2 a 3 a regulaci potoka s průtočností koryta maximálně na desetiletou vodu. Ale to zdaleka nesplňovalo propočty a praktické pozorování F. Brože a vznes výhrady, které pak musel tvrdě obhajovat a prosazovat. Totiž, aby alespoň celá délka koryta procházející obcí, byla rozšířena na 6 metrů, jako má most, tedy na stoletou vodu. Svou mentalitou a hlavně argumenty, projektanty a investora přesvědčil. Že šíře stoky není přehnaná, prokázala další velká voda v roce 1979, kdy 21 září začalo pršet a s malými přestávkami pršelo až do 24.září. Voda se přes veškerou šíři stoky rozlila po parku, zaplavila dvůr domu č2.,a sklepení domu č. 21., takže způsobila menší škody. S odstupem vždy několika roků se situace opakovala, škody byly vždy minimální. Zkouška nejtěžší přišla v srpnu r.2002, kdy podobně jako jiné toky, nestačil ani tento místní. Nejen obyvatelé z ohrožených domů, ale mnozí z obce mu vyjadřují dodnes poděkování a obdiv. Jeho prozíravostí předčil veškeré návrhy komisí z časů minulých.

V této souvislosti stojí za zmínku návrh prosazovaný obyvateli ohrožených domků v části obce zv. Horánek, kde se po déletrvajících deštích vytvoří jezero které ohrožuje obzvláště domy (Varyš) č.44 a 81. Do terénní nížiny se stahuje veškerá voda ze značně rozlehlých polí a jak ukázaly záplavy v roce 2002, odtékat nestačí. Z okruhu těchto obyvatel vzešel nápad, že je tuto vodu možné odvádět nově vybudovanou kanalizací pod státní silnicí a přímo do potoka za obcí k Bezdrevu. Tím by bylo odlehčeno při záplavách přímo v obci na Dolánku. Projekt však naráží na značné zahloubení nové kanalizace v nově zastavěné části obce.
Autor: Jan Caletka