Zpět

Pravěk Češnovic a okolí

V katastru oce Češnovice / o.ČB/, byly zatím nalezeny dva kamenné artefakty, které lze zhruba zařadit do střední doby kamenné /10 000 – 5 000 l.př.n.l./, dále sídliště z mladší doby halštatské /500 – 300 l. př.n.l./. Malé keltské sídliště z pozdní doby laténské a velmi netipické slovanské sídliště s objekty roztroušenými po ploše asi 5 hektarů zhruba z 10. století po Kristu.

Do značné míry lze předpokládat souvislost všech těchto nálezů a sídlišť s hustším osídlením směrem severním, tedy v okolí dnešní Zlivi a hlavně směrem západním, v okolí dnešního Sedlce, oproti nimž katastr Češnovic patřil k relativně méně vyhledávaným místům. Bez důkazů již jen velmi těžko lze odhadnout, do jaké míry sem přicházeli pravěcí lidé za lovem, hledáním surovin, či jen procházeli na trse dálkového pochodu. Takovou pravěkou stezku menšího významu lze předpokládat po hřbetu táhlého návrší směrem od Sedlce,Pištína češnovickým katastrem dále k Zálužicům, kde musel být překonán potok a poté k hlavní vltavské stezce. Do značné míry tedy lze předpokládat souvislost pravěkého osídlení, ojedinělých nálezů i stezky s hustším osídlením směrem severním, v okolíé dnešní Zlivi a ještě více směrem západním v okolí dnešního Sedlce, oproti nimž patřilo okolí Češnovic k relativně méně vyhledávaným. Blízké okolí katastru směrem jihovýchodním a jižním je zatím bez jakýchkoliv nálezů, pouze směrem na Jaronice, asi 2,5 km od obce, na levém břehu Dehtářského potoka lze sbírat nevýraznou pravěkou keramiku, která není zatím časově zařazena.

Přestože katastr obce Češnovice /o.ČB/ patřil v pravěku k méně vyhledávaným, přesto zde bylo již učiněno několik nálezů pravěkých artefaktů i sídlišť. Do značné míry lze předpokládat jejich souvislost s s hustějším osídlením v okolí dnešní Zlivi a hlavně bohatým osídlením směrem západním v okolí dnešního Sedlce.

Malá pazourková čepelka z češnovického katastru, byla nalezena na malé písčité vyvýšenině při potoku v Bysinách, těsně před můstkem vlevo při cestě do Zlivi1/. Dále pak v poloze Na mazanci, blíže kapli z r.1864, byl nalezen malý beztvarý kousek pazourku, spíše zbytek po jakési výrobě.

Tyto artefakty mohou mít do určité míry souvislost s nálezy několika mikrolitických čepelek u sousedního Pištína 2/, severozápadně od obce, blíže rybníka Volešek, které lze datovat do střední doby kamenné, mezolitu, tedy zhruba 10 000 – 5 000 let př.n.l./

Pravěké sídliště v češnovickém katastru z doby halštatské /zhruba 500 l.př.n.l./se nalézá asi 1 km od obce směrem severním, těsně před můstkem vlevo při cestě do Zlivi, na malé písčité vyvýšenině, těsně při vodním toku. Jde o severní netypický pro sídliště svah a proto lze předpokládat současné intenzivnější osídlení na druhé straně za potokem, tedy na jižní zalesněné straně, čemuž nasvědčují některé , byť nevýrazné nálezy 3/. Joža Mádl a Jářku.

V nedaleké Zlivi v poloze Na vartě, bylo objeveno sídliště z doby halštatské, v poloze těsně pod vrcholem této dominanty nad Zliví. Osídlení téměř pod vrcholem místa nesoucího název Varta, svádí k doměnce, že na vrcholu bývalo malé pravěké hradiště, jehož valy zmizely v souvislosti s intensivní těžbou kamene pro stavby v širém okolí, doložené již od 14.století.

Další pravěké sídliště je asi 500 metrů po proudu tohoto Bysinského potoka, na rozhraní katastrů češnovického a zálužického, v blízkosti rybníka Bezdreva. Jde o typické malé rodové sídliště z pozdní doby laténské /těsně po zlomku letopočtu/, s nálezy silně grafitových střepů s kyjovitými okraji a svisloi řebenovou výzdobou. Není vyloučeno, že v tisku uváděný nález keltských bronzových náramků ze dna rybníka bezdreva, mohl být z blízkosto tohoto sídliště.mohl mít souvislost s tímto sídlištěm.

Nálezy ojedinělé na pojích východně od Pašic, kde vltavínáři mají pravěkou keraniku a Přeslen. Je zajímavé, že Archeolog Joža Mádl lokalizoval jednu rozoranou mohylu na Pištínské pole pana Vojtěcha Dvořáka.

V blízkosti zlivské Varty, byl nalezen doslova poklad stříbrných mincí z období panování knížete Oldřicha.obrovské hodnoty. Od počátku se zdálo že jde o ojedinělou památku na Slovany tohoto období, avšak některé starší údaje a nové nálezy ukazují, že zase tal osa ocený nález to zde není. U Zálužic kulturní vrstva na dnu rybníka Bezdreva.

V katastru obce Češnovice byla při melioračních pracech v roce 1972 nalezena nevýrazná slovanská keramika v nevýrazných zahloubených objektech v poloze Na mazanci /západně za obcí/, několik střepů bylo nalezeno též při skrývce ornice pro automoto bazar západně za obcí.. Jde o velice krátkodobé osídlení /1-2 roky/, absolutně netradičně poměrně daleko od potoka , jednotlivé objekty jsou od sebe značně vzdáleny, značně osamoceně od sebe, na ploše několika hektarů. Zatím nalezená nevýrazná keramika nedovoluje toto krátkodobé osídlení přesněji zařadit, zřejmě však jde o sklonek slovanského pohanského období.

O stáří a původu kostela v Pištíně se domnívám tolik, že byl založen jistě v době předkolonizační, zhruba v 11.-12.století na místu kde mohlo být pravěké mohylové pohřebiště, aby podobně jako jinde byly zpřetrhány%%%===??? Přeorientovány slovanské pohanské tradice na šířící-se křesťanství. / Na hřbitově v Zahájí byly nalezeny pravěké bronzové předměty, zřejmě zde bývalo mohylové pophřebiště, na staroslovanských pohanských hradištích v Doudlebech a Netolicích byly postaveny kostely./. Podobně jako kostel pištínský, byl založen i kostel v Hosíně, kde byly na hřbitově nalezeny staroslovanské bronzové záušnicové kruhy kladené do 11. Století., v novodobé stavběě hosínského kostela je zachována stará románská kaple zřejmě též z 11.století. Zatímco typické zemědělské osady byly zakládány při potocích, jako nutného a jediného zdroje vody, kostek Hosín a Pištín byly založeny na návrších, daleko od vodního zdroje, jako tehdy nutného zdroje vody , okolo nichž se utvořila zástavba. Obě místní jména mají shodnou koncovku ín a jsou těžko vysvětlitelná. Pištín rozhodně není odvozen od písčitého terenu, jak bývá uváděno.

Pravěké osídlení směrem východním a jižním zatím není doloženo, poze ve vzdálenosti necelých 2km u Dehtářského potoka směrem na Jaronice, byla nalezena nevýrazná, zatím neurčená pravěká keramika.

Výčet není jistě úplný, a v budoucnu bude jistě ještě objevena pravěká sídliště další, či ojedinělé nálezy, které pohled na pravěk Češnovic a těsného okolí ještě více obohatí.

Pravěké nálezy v okolí Češnovic.

Katastr obce Češnovic patřil v pravěku k méně vyhledávaným, ale přesto zde bylo objeveno již několik předhistorických sídlišť, či nalezeno několik ojedinělých nálezů. Mezi nejstarší lze řadit dva kamenné artefakty, z nichž jeden byl nalezen při potoku v Bysinách a druhý u obce, v blízkosti kaple z roku 1865. Jejich souvislost do značné míry lze předpokládat s bohatšími nálezy tohoto druhu u nedalekého Pištína (u rybníka Volešek), odkud je známo díky sběratelům vltavínů několik výrazných kamenných nástrojů (nálezy pana Žáka, Hanuse a Ihnátka). V roce 1888, byl jeden takovýto kamenný nástroj nalezen J.N.Woldřichem u Munic a další krásně opracovaný kamenný nástroj byl nalezen zcela nedávno, v roce 2007, přímo ve Zlivi. Veškeré tyto nálezy jsou kladeny Slavomilem Venclem do samého sklonku střední doby kamenné, tedy zhruba 6 000 let př.n.l.

V češnovickém katastru bylo dále objeveno zcela malé sídliště z mladší doby halštatské, tedy 500-400 l.př.n.l., které se nalézá na písčitém severním svahu k Bisinskému potoku, v těsné blízkosti cesty do Zlivi. Severní svah je absolutně netypická záležitost pro pravěké sídliště, proto intenzivnější pravěké osídlení lze předpokládat na jižním, v současné době zalesněném svahu.

Další pravěké sídliště se nalézá asi 500 metrů po proudu zmíněného Bisinského potoka, je však značně mladší. Je na písčité vyvýšenině nad vtokem potoka do rybníka Bezdreva. Zde sídlila malá skupina Keltů v době těsně po zlomku letopočtu, respektive 70.-100. l. př.n.l. Nalézána je zde keramika grafitová, silnostěnná, s okraji kyjovitými a svislým hřebenovým čárováním.

Zcela jiné, mladoslovanské sídliště z 11., bylo narušeno melioračními pracemi v roce 1972 a to těsně při západním okraji Češnovic, v poloze lidově zv.Na Mazanci. Jeho poloha je absolutně nezvykle daleko od vodního toku a také jednotlivé objekty (polozemnice), jsou velmi netradičně roztroušeny po ploše několika hektarů. Další objekt (polozemnice)patřící k tomuto sídlišti, byl narušen zemními pracemi v roce 2004, při stavbě auto-motobazaru, opět při západním okraji obce. Keramika má růžovou barvu, pokud je grafitová, má úpravu povrchu opět do růžova. Z výzdoby byla zatím zachycena pouze jednoduchá vlnovka.

Veškeré popsané pravěké nálezy z těsného okolí Češnovic lze dát do širších souvislostí se stejně starými pravěkými lokalitami v okolí. Směrem východním, v okolí Dasného, není dosud známý žádný pravěký nález. Krajina zde totiž nebyla příliš vhodná k osídlení. Směrem jižním od Češnovic, ve vzdálenosti asi 3 km, byly u Dehtářského potoka nalezeny nevýrazné pravěké střepy. Ovšem směrem západním, obzvláště u Vyhlav a Plástovic, je známo několik pravěkých sídlišť. Mladolaténské, které se nalézá na rozhraní katastrů Plástovic a Vlhlav, bylo jistě současné s již zmíněným mladolaténským sídlištěm u Češnovic. V okolí Zlivi, tedy severně od Češnovic, byl v roce 1925 na břehu rybníka Bezdreva nalezen bronzový halštatský kruh, který je uložen v Jč.muzeu. Archeologické výzkumy na návrší Varta nad Zliví, které probíhaly v osmdesátých létech dvacátého století, potvrdily poměrně velké sídliště z mladší i starší doby římské (Gernáni), dále v malém množství zde byly nálezy z období stěhování národů, ale také keramika ze starší doby bronzové. V této souvislosti není bez zajímavosti údaj uváděný Jožou Mádlem (1941). Totiž že směrem jihozápadním od Zlivi, v katastru obce Pištín, byla na poli pana Dvořáka rozkopána mohyla. Z nalezených milodarů byla zachráněna pouze bronzová jehlice 65 cm dlouhá, která se do dnešní doby bohužel nedochovala. V případě zlivské Varty je nápadné osídlení v několika obdobích na samém temeni tohoto kopce, kde oproti běžným pravěkým sídlištím bylo značně daleko pro vodu, ale preferován byl znamenitý výhled téměř do celé budějovické kotliny. Celá záležitost budí dojem, že na vrcholku Varty u Zlivi mohlo být pravěké, valem obehnané hradiště. Dnes po něm již není ani památky, neboť Zliv již od středověku byla známým dodavatelem stavebního kamene do širého okolí. Ale ještě jednomu významnému nálezu ze Zlivi se nelze vyhnout, neboť je zřejmě současný s nevýrazným slovanským sídlištěm u Češnovic. Jde o nález minimálně 120 kusů stříbrných denárů knížete Oldřicha, z doby kolem roku 1030. Poklad byl nalezen v roce 1974 při stavebních pracích v místech staré zástavby ve Zlivi, kde stával statek lidově zvaný Rynešovina. Poklad byl zakopán v jakémsi polozemnicovitém objektu, kde bylo nalezeno i něco málo keramiky z 11. století. Není bez zajímavosti, že na písčitém polostrově sahajícím do Bezdreva za obcí Zálužice, se nalézá slovanská keramika současná s nálezem ve Zlivi a sídlištěm u Češnovic.

Výčet pravěkých nálezů bude v budoucnu jistě doplněn dalšími objevy, které pohled na pravěk Češnovic a okolí ještě více obohatí.
Autor: Jan Caletka